Sdílení lože

11. 06. 2010 | † 08. 01. 2014 | kód autora: n3w

 Tak prvně by mě zajímalo, kdo s takovým nesmyslem přišel. Na dnešek, tedy na včerejšek, jsem se díky své drahé polovičce téměř nevyspala.

To, co se dělo v noci by se dalo nazvat všelijak, jenom ne pokojným spánkem.

Jenom si to vemte, že sotva začnete usínat, někdo vám sebere deku. Sice je horko, ale v noci už tolik ne, do toho otevřená okna a moje vlastnost, že bez deky neusnu. Po delších tahanicích (Formi je kus chlap a mám sílu, zvlášť, když spí) jsem si kousek vybojovala. Když mi to udělal v zimě, tak si pamatuju, jak jsem na něj dožraně vyjela: "To si děláš pr...?!?" 

Za chvilku přišlo na řadu tradiční utlačování. To máte tak, drahý poloviček je zvyklý, že postel šíře 160 cm má sám pro sebe a díky tomu se může válet na prostředku nebo kde se mu zrovna zachce. Takže v noci probíhají různé přesuny, samozřejmě směrem k mému okraji, až do té doby, než se probudím se zadkem ve vzduchu. Následuje mírné šťouchání a šeptání s žádostí o přesun. Když to nezabírá, musím přitvrdit. A víte, jak můj převis přes postel jednou komentoval? "Ale miláčku, vždyť já už taky skoro padám." Myslím, že jste natolik inteligentní, že si domyslíte, na kterou stranu asi tak téměř slítnul (na tu samou, co já).

Ale nezoufám, jiní jsou na tom i hůř 

 


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.